Příběhy bezpráví

Příběhy bezpráví

Příběhy bezpráví již sedmnáctým rokem pořádá společnost Člověk v tísni. V letošním roce se po celé České republice do projektu zapojilo 3600 škol. Tematicky byly letošní Příběhy bezpráví věnovány 70. výročí únorovému převzetí moci Komunistickou stranou Československa v roce 1948.

I v letošním roce na Gymnáziu Valašské Klobouky uskutečnila beseda s filmovým představením pod názvem Příběhy bezpráví. Studenti prvního a druhého ročníku se 16. listopadu 2018 sešli v kině ve Valašských Kloboukách v předvečer oslav Sametové revoluce, aby se zde seznámili s temnou minulostí našeho národa, s padesátými léty minulého století.

Studentům valašskoklobouckého gymnázia byly promítnuty dva krátkometrážní filmy. Nejdříve film Právě se vracím z Hradu - obrazová esej sestavená z archivních filmových záběrů a novinových titulků, přinášející svědectví o tom, jakým způsobem přišli občané Československa na několik desítek let o demokracii. Připomíná, že „Vítězný únor“, tedy 25. únor 1948, byl vyvrcholením několikaletého procesu.

Druhý film pod názvem Ztracená duše národa: Ztráta tradice, natočila dokumentaristka Olga Sommerová. V 50. letech bylo násilně vystěhováno, často stovky kilometrů daleko od rodného domu, na pět tisíc sedláckých rodin. Měly se stát výstražným příkladem pro ostatní a jejich majetky základem pro vznikající JZD. Tito lidé se provinili tím, že jejich rody pracovaly na půdě celá staletí a po generace postupně přidávaly měřici k měřici, hektar k hektaru, až vytvořily velká hospodářství. Zkrátka byli úspěšní a měli majetek. Dokument Olgy Sommerové odhaluje na základě výpovědí čtyř perzekuovaných sedláků zločinnost komunistického režimu a dospívá ke zjištění, že národ, který ničí selské rody, ztrácí svou tradici.

Na promítnuté filmy navázala beseda s paní Ladislavou Guričovou. Paní Guričová vyprávěla o osudu své rodiny, do kterého krutě zasáhla 50. léta. Otec byl za spolupráci s protistátní skupinou Světlana dlouhodobě vězněn. Rodina byla perzekuována. Paní Guričová vzpomněla i další oběti státní bezpečnosti v našem kraji, četla dokumenty a dopisy, poslední dopisy odsouzených na smrt.

Vystoupení paní Guričové bylo velmi působivé, studenti se zatajeným dechem poslouchali  smutné a kruté vyprávění o těžkých letech totality v naší zemi. Na závěr paní Guričová připomněla studentům, že žijí ve svodné zemi, že máme demokracii, ale že ne vždy tomu tak bylo a že mnoho lidí, kteří bojovali proti zrůdné ideologii, byli usmrceni a další byli vězněni, proto je nutné za demokracii neustále bojovat a vážit si jí.  

Mgr. Jiří Ročák

Poděkování:

Vážená paní ředitelko,
jsme rádi, že se Vaše škola zapojila do projektu Příběhy bezpráví - Měsíc filmu na školách 2018, který organizuje společnost Člověk v tísni. Stejně jako na Vaší škole i na stovkách dalších škol se v průběhu listopadu budou konat filmové projekce a besedy s pamětníky, historiky a filmaři.
Letošní ročník jsme se rozhodli věnovat únorovým událostem roku 1948, od kterých letos uplynulo 70 let. Vaši žáci se tak seznámí s osudovými okamžiky naší historie v jednom ze čtyř nabízených dokumentárních snímků. Zároveň vyučujícím nabízíme i materiály k dalším "osmičkovým" výročím, které mohou využít - ke vzniku republiky v roce 1918, podpisu mnichovské dohody na podzim 1938 i okupaci Československa v srpnu 1968.
Chtěl bych Vám tímto poděkovat, že i Vaše škola přispívá k tomu, že mladí lidé mají možnost se osobně potkat s pamětníky a vyslechnout si jejich vyprávění. Touto cestou děkujeme i vyučujícímu, který má organizaci akce u Vás na škole na starosti - víme, že přípravě besedy s projekcí je často potřeba se věnovat i ve volném čase.
Přejeme, ať se projekce s besedou na Vaší škole vydaří a budeme rádi, když se do Příběhů bezpráví - Měsíce filmu na školách zapojíte i v příštím roce.

S pozdravem
Karel Strachota
ředitel Příběhů bezpráví