Toulky po Německu za textilním průmyslem

Už od minulého výjezdu do Polska a následného příjezdu našich „partnerských“ studentů z Holandska a Německa počítáme dny v kalendáři do dalšího výjezdu, kterého se dočkáme až na začátku června. Abychom si také to čekání zkrátili, udělala si naše skupinka v rámci programu Erasmus+ jakoby „předstupeň“ červnového výjezdu třídenní výlet za textilním průmyslem do Německa, a to tento týden od neděle do úterý. A že se za ty tři dny dá fůra věcí stihnout!

Ráno v neděli nás na městě vyčkával pan řidič s transitem s místy tak akorát pro naši sedmičku včetně paní učitelky Janáčkové a paní učitelky Mackové. Jelikož se vyjíždělo v ranních hodinách po sobotní noci, kde byla sem tam nějaká oslava a sem tam nějaký festival, tak po nastoupení do transitu pan řidič musel poznat, že to mezi samýma ženskýma nebude mít vůbec jednoduché. No po několika hodinách strávených s námi v jednom voze si na nás už nejspíš určitě zvyknul a vydržel to s námi až do Mnichova, což byla naše úplně první zastávka.

Už v Mnichově, hlavním městě Bavorska, jsme stihli nastřádat první nezapomenutelné zážitky. Jako téměř každé historické německé město, i Mnichov se pyšní nespočtem „kirchen“, nebo-li mnoha kostely, a jinými památkami. My si jich prohlédli několik. Jedním z nich byl například nejvyšší a nejstarší Peterskirche, kde jsme statně odolali 300 schodů, i když jsme marně toužili po výtahu, a nakonec si mohli vychutnat pohled z věže na celé město a ještě stihnout poslechnout si zvonkohru se třešničkou na dortu – zakokrháním kohouta J. Důležitou zastávkou bylo muzeum textilu, kde jsme si prohlédli celou škálu typických bavorských obleků, něco jako v našich valašských krojích, ve kterých se jako náhodou Němci promenádovali také po ulicích.

Další den nás čekala výjimečná návštěva koncernu Groz-Beckert v Albstadtu, kde nám ukázali výrobu jehel tak, jako tomu je v naší „klobucké jehlárce“, akorát několikanásobně větší. Byla to pro nás pocta a zároveň motivace od našich paních učitelek, protože nám ukázaly, že my, mladí studenti, máme v dnešním světě obrovské možnosti jak cestovat, tak se i vzdělávat třeba i tímto způsobem.

Hned poté jsme vyrazili do Ulmu, což pro mě bylo z našeho výletního výběru asi nejkrásnější město. Mimo jiné také Maruška a Ivet pokořily i s mírnými závratěmi náš „schodový“ rekord a vyšplhaly 768 schodů do věže Ulmer Münster.

Vše jednou končí a tak i náš poslední, třetí den, jsme završili návštěvou Norimberku. A tak máme v kapse další město, se kterým můžeme zamachrovat při maturitě z dějepisu. Prošli jsme se například po „Mastném mostu“, originálně „Fleischbrücke“, nebo si třeba zkusili něco přát při pootočení zlatým prstenem na bráně Schöner Brunnen. A pak už jenom nakoupili všechny možné suvenýry, a ani nás nestihly zabolet nohy, už jsme nasedli do transitu a jeli zpátky domů.

I přes „německou zimu“, která nás provázela celým výletem, jsme si celé tři dny nádherně užili a nejradši i ještě o pár dní protáhli. Tímto článkem bych neměla zapomenout na velké DÍKY paní učitelce Janáčkové a paní učitelce Mackové, které výlet s námi zorganizovaly na jedničku s hvězdičkou a díky kterým jsme se mohli více vzdělávat v zahraničí. A poděkovat musím, myslím za nás všechny, také i panu řidiči se svatou trpělivostí. Těším se na další výjezd!

Michela Kojecká. 3. B

Klikni zde pro více fotek.