Hledat na webu


Historie školy

Menu

Historie Gymnázia Valašské Klobouky

Roku 1871 se nezdařil první a nejstarší pokus o zřízení městského gymnázia ve Valašských Kloboukách.

Na základě jednání valašskokloboucké deputace dne 29. 9. 1871 na ministerstvu osvěty a vyučování i návrhů předložených      

na vládě a zemském sněmu 3. 10. 1871 se zmíněné instituce postavili k žádosti města kladně a vídeňská vláda mu 17. 3. 1872 přislíbila zřízení reálného gymnázia s vyučovacím jazykem českým. Souhlasila rovněž se zdůvodněním, že by tak vznikla velmi potřebná škola v samém srdci jižního Valašska, do níž by mohli dojíždět studenti z Uherského Brodu, Vsetína, Vizovic, Zlína a přilehlé slovenské oblasti, kde doposud střední školy chyběli.

 

Ministerstvo osvěty a vyučování výnosem ze dne 28. července 1872 žádost o zřízení českého gymnázia zamítlo a místo něho byla ještě v témže roce ve Valašských Kloboukách otevřena německá měšťanská škola, která byla přeměna na českou až v roce 1899.

Po osvobození, v druhé polovině roku 1946 předstoupila valašskokloboucká delegace před ministra vnitra Václava Noska a v následujícím slyšení u ministra školství Zdeňka Nejedlého pak vyslovila i přání o založení střední školygymnázia.

A tak po provedení územní reformy k 1. 1. 1949 bylo rovněž výnosem ministerstva školství, věd a umění č. 62 240-2 ze dne 30. dubna 1949 povoleno zřízení gymnázia ve Valašských Kloboukách s výhradou schválení vlády, k němuž brzy došlo. Založení valašskoklobouckého gymnázia, jehož studenti poprvé zasedli do školních lavic dne 1. září 1949, nedílně souviselo s ustavením stejnojmenného okresu.

Od počátečního dne svého působení, kde se jednalo o jedinou školu v regionu, se místní gymnázium stalo střediskem a šiřitelem vzdělanosti a osvěty na tradičně chudém jižním Valašsku.

 

Valašsko Kloboucký MNV přidělil gymnáziu dosti poničenou dřevěnou budovu na Záhumení, která dříve sloužila k základní odborné škole. Ta rovněž zapůjčila vznikající škole část zařízení. Nejdůležitější učební pomůcky byly získány od vsetínského a valašskomeziříčského gymnázia, především však ze zrušeného Arcibiskupského gymnáziaKroměříži. Slavnostního otevření školy se 1. září 1949 zúčastnili představitelé města i okresu. První třídu vytvořilo 35 žáků, jejichž výběrové řízení zajistilo na jaře předcházejícího školního roku gymnázium na Vsetíně. Druhý ročník se zprvu skládal z 10 chlapců a děvčat, kteří dříve studovali na okolních gymnáziích. První pedagogický sbor měl následující složení: Státní profesor RNDr. Karel Augusta – ředitel, Marie Sehnalová – zatímní státní profesorka, Drahomíra Dedková, Václav Kolář a Dagmar Votrubová – kandidáti profesury. Náboženství vyučoval p. Josef Pechanec.

 

Ve školním roce 1951/52 mělo gymnázium už 4 třídy se 106 studenty a v červnu 1952 se uskutečnili první maturitní zkoušky, které vykonalo 11 chlapců a děvčat. Z nich 9 bylo přijato na vysoké školy, které také úspěšně absolvovalo.

 Valašskokloboucká veřejnost pak v následujících letech zvláštně oceňovala kulturní vystoupení pěveckého sboru vedeného   PhDr. Dagmar Votrobovou a poté ředitelem kůru Cyrilem Burešem i řadu divadelních her dramatického kroužku, z nichž největší úspěch slavil Moliérův Zdravý nemocný. Na podzim 1951 odjeli studenti na první chmelovou brigádu.

 

Dnem 1. září 1953 vstoupila v platnost školská reforma, která zrušila gymnázia a měšťanky a nově zavedla osmileté a jedenáctileté střední školy. Ve Valašských Kloboukách vznikla jedenáctiletka (JSŠ), do níž se sloučily všechny dosavadní místní všeobecně vzdělávací školy. Jednalo se o obecnou školu, měšťanskou školu chlapeckou a dívčí gymnázium. Nová škola měla 25 tříd se 700 žáky, kteří byli rozděleni do tří stupňů. Do prvního stupně (1-5. ročník) docházely pouze děti z města, na druhém stupni (6-8. ročník) k nim přibyli chlapci a děvčata z okolních vesnic a třetí stupeň umožňoval studium mládeži z celého okresu. Vyšší třídy se přestěhovaly do zděné budovy na ulici Komenského.

 

RNDr. Karel Augusta byl k 31. 8. 1953 jmenován krajským školním inspektorem a ředitelem jedenáctiletky se stal profesor Jaroslav Kronďák. JSŠ působila ve Valašských Kloboukách do roku 1960, kdy byla další reforma rozdělena na základní devítiletou školu (ZDŠ) a tříletou všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ).

 

V roce 1955 byla otevřena nová družina mládeže a v dalších letech se brigádnicky rozšířilo a upravilo sportovní hřiště.

Na konci školního roku 1952/53 poprvé maturovaly dvě paralelní třídy a v roce 1955/56 měla škola 64 abiturientů.

 

Obrat nastal teprve úplným osamostatněním SVVŠ a příchodem její nové ředitelky Drahomíry Kubánkové v září 1963. V tomto roce měla škola 5 tříd denního studia a její profesoři dále vyučovali ve dvou třídách školy pro pracující ve Valašských Kloboukách a ve Slavičíně a v jednoletém kurzu s maturitou pro důstojníky z povolání.

Poté, co se v dalších letech rozrostl počet tříd denního studia, vyučovalo se provizorně též v protějším domě č. 92 „U Sušilů“, v kulturním domě Radost, v autoškole a v zasedací místnosti městského národního výboru.               

Zcela nevyhovující byla ovšem sama školní budova, v níž od roku 1907, kdy byla dostavěna, byly provedeny několikrát jen ty nejnutnější úpravy. Chyběl zde vodovod a splachovací záchody, místnosti byly vytápěny velkými litinovými kamny, do nichž se muselo v průběhu vyučování donášet uhlí ze sklepa, ze stropu a ze zdí odpadávaly kusy provlhlé omítky. Zastaralá byla i elektroinstalace.

Nejdůležitější kulturní událostí v životě školy se stal Studentský ples, který se poprvé uskutečnil v lednu 1964.

V letech 19641967 proběhly generální opravy objektu. Opravy byly realizovány za nepřerušené výuky.

 

 

  1. září 1968 byla vedle dvou nových prvních tříd SVVŠ otevřena i jedna třída čtyřletého gymnázia. Následujícího roku, jichž všichni přijatí žáci nastoupili do gymnaziálních tříd.

V převratném roce 1968 byl na škole rozpuštěn Československý svaz mládeže a vznikla stavovská organizace středoškoláků, která podpořila události „Pražského jara

V roce 1969 stavovská organizace středoškoláků vyhlásila stávkovou pohotovost po tragickém úmrtí Jana Palacha. Jeho pohřbu se zúčastnili a věnec k rakvi v Karolínu položili předseda studentské samosprávy Petr Kubánek a profesor Ludvík Schmidt.

 

  1. února 1972 byl ředitelem gymnázia jmenován Rostislav Střecha, který vystřídal ve funkci Drahomíru Kubánkovou odvolanou z politických důvodů. V té době měla škola 10 tříd246 studenty, ale jen 7 učeben.

O prázdninách 1973 budova přešla do správy gymnázia. V uvolněné školní budově bylo k dispozici 16 učeben, z nichž 10 sloužilo jako  kmenové třídy a 6 bylo upraveno na odborné posluchárny a laboratoře.

Vyvrcholením oslav 25. výročí gymnázia se staly akce pořádané 22. a 23. června 1974. Přibližně 580 studentů, abiturientů, dřívějších a současných profesorů a hostů se zúčastnilo slavnostního průvodu městem, kulturního odpoledne na školním hřišti a večerního společenského posezení jednotlivých ročníku absolventů.

Začátkem září 1975 se novým ředitelem školy stal PaedDr. Oldřich Burian.

1. lednu 1981 byl po odchodu PaedDr. Oldřicha Buriana do Brna jmenován ředitelem gymnázia PhDr. Ivan Sedláček.

 

Nová školní reforma, tzv. nová koncepce, přinesla v září 1982 prvnímu ročníku povinnou výuku základů výroby a odborné přípravy. Uvedený předmět byl dvouletý a po je ukončení si studenti pro 3. a 4. ročník volili buď základy ekonomie a organizace, technické chemie, zemědělství, nebo strojírenství. Na konci 2. a 3. ročníku probíhala dvoutýdenní výrobní praxe, a to v 16 závodech regionu.

  

Od roku 1987/88 se stala maturita z odborného předmětu povinná.

 

V polovině listopadu 1989 se uskutečnilo slavnostní shromáždění pedagogů, zástupců studentů a pozvaných hostů k 40. výročí gymnázia. O týden později několik profesorů založilo občanské fórum a společně s většinou studentů požadovalo nejen provedení politických změn společnosti, ale také organizace školy a výuky.

V únoru 1990 ukončila činnost školní organizace SSM. Na základě konkurzu se 1. srpna 1990 stala ředitelkou gymnázia RNDr. Iva Burtorová. Od následující školního roku byla zrušena povinná výuka ruštiny, branné výchovy a odborných předmětů a nově byla zavedena estetická výchova, uskutečňovaná volitelnou formou hudební, či výtvarné výchovy, z nichž bylo také umožněno maturovat.

 

  1. září 1994 byla otevřena 1 třída obchodní akademie.
  2. září 1995 byl zahájen provoz nové čtyřpodlažní přístavbě a po dalším roce i ve zcela rekonstruované budově.

V roce 1996/97 byla zavedena prima osmiletého gymnázia. Zkvalitnění výuky a navýšení počtu tříd umožňuje přístavba areálu školy.

 

Ve školním roce 1999/2000 je na škole 13 tříd. Jedná se o primu až kvartu osmiletého gymnázia, 6 tříd čtyřletého gymnázia a 3 třídy obchodní akademie. Počet studentů činí 347 a většina z nich dojíždí do Valašských Klobouk celkem ze 42 obcí Zlínského a Vsetínského okresu.

 

V každém školním roce v období let 1999-2009 studovalo na škole přibližně 400 chlapců a děvčat, rozdělených většinou do 8 tříd osmiletého, 4 tříd čtyřletého gymnázia a 4 tříd obchodní akademie. Jejich výuku zabezpečovalo 3040 pedagogů.

V srpnu 2002 odvolala Rada Zlínského kraje po 12 letech z funkce ředitelky RNDr. Ivu Butorovou. Jejím nástupcem pak 2. 12. 2002 jmenovala Mgr. Ondřeje Kašpara, do té doby ředitele gymnázia ve Slavičíně.

 

V roce 2004 proběhla rekonstrukce šaten, kde dřívější drátěné kóje nahradily uzamykatelné skříňky.

Ve školním roce 2004/2005 poprvé zasedli ke společnému jednání s vedením školy jednotlivými třídami zvolení členové studentského parlamentu a 19. 1. 2006 proběhla schůze školní rady gymnázia, orgánu školy umožňujícímu zákonným zástupcům žáků, pedagogickým pracovníkům, zřizovateli a dalším osobám, aby se podíleli na správě školy.

 

Na začátku školního roku 2006/2007 začala sloužit gymnáziu moderně vybavena velká sportovní hala, která je určena nejen výuce tělesné výchovy, ale mnoha sportovním akcím místního i oblastního významu.

 

V roce 2007 navázali členové dramatického souboru, kteří pod vedením Mgr. Marie Kubánkové a za hudebního doprovodu Františka Maňase sehráli celkem 7x hru Pavla Dostála Výtečníci.

 

Od května 2008 se součástí školního areálu stala i kuchyně, jídelna a dřívější internát.

 

Vývoj posledních deseti let byl jedním z nejvíce dramatických období z hlediska vlastní existence školy v regionu.

Nastavené priority středního školství v kraji (posíleni učňovského školství, snižovaní gymnaziálních kapacit) umocněné stavem demografie měly významný podíl na útlumu osmiletého gymnaziálního oboru školy.

Jak šel čas, měnila se společnost a s ní také požadavky na kvalitu a úroveň výuky. Otázka existence školy se v tomto vypjatém období opírala o školní marketing zaměřeny na vytváření podmínek vedoucích k posilování kvality školy v jejím tradičním pojetí a nasměroval školu k jejímu původnímu poslaní.

V roce 2010, a to 1. května, byla na základě konkurzu uvedena do funkce ředitelky gymnázia RNDr. Eva Cepková.

 

V roce 2014 se podařilo přesvědčit zřizovatele, aby ze svého rozpočtu investoval nemalé finance do rekonstrukce a modernizace školy.

V posledních sedmi letech byly do školy dovedeny miliony z dotací evropských fondů, které posílily prostředky na rekonstrukce a celkově vylepšily prostředí pro výuku. Umožnily zavedení zcela nových moderních technologii, výjezdy žaků a učitelů na zahraniční exkurze a stáže.

 

Gymnázium přistoupilo k optimalizaci rozvržení hodin výuky jednotlivých předmětů, byl upraven  obsah učiva a v roce 2016 byla otevřena druha paralelní třida čtyřletého gymnázia.

Gymnázium Valašské Klobouky dnes patři k těm školám kraje, které svými výsledky posunuji kvalitu středního školství Zlínského kraje nad celostátní průměr.

 

Mgr. Jiří Ročák s použitím textu Škola v toku půlstoletí PhDr. Petra Kubánka